Říkanky
Říkanky a básničky pro děti
Říkanky a básničky pro děti
Do tunelu jede vlak
pomaličku, tak a tak.
kudy, kudy cestička,
už je venku pěstička/nožička!
Talířek je kulatý, polévka je horká,
Maxíček se nespálí, do polévky fouká.
Nastav dlaně sluníčku,
pak je přilož k srdíčku.
Výstřel šíp až do mraků,
voda padá z oblaků.
Voda hladí naší zem,
pára stoupá jako sen.
Vítr páru rozhání,
chyť ji lehce do dlaní.
Udělej z ní malý míč,
foukni do něj, a je pryč."
Já jsem brambor šišatý,
bláto mám až na paty.
Kutálím se po poli,
v zádech mne vždy zabolí.
Očička mám jako ty,
jsem nad všechny dobroty.
Žlutý jsem jak máslíčko,
přináším ti zdravíčko.
Kutálí se ze dvora, velikánská brambora,
neviděla, neslyšela, spadla na ní závora.
Kam koukáš ty závoro?? Na tebe ty bramboro.
Kdyby tudy projel vlak, byl by s tebe bramborák.
Maminka nás pochválí,
Že nikdo nezahálí.
Vezmem těsto, formičku,
A za malou chviličku,
Už to z trouby zavoní,
Cililink cililink, cililink.
Ručičky si spolu hrají,
plno práce nadělají,
bum, bum, na vrátka,
To je krátká pohádka.
Náš táta šel na houby,
Jestli on tam zabloudí.
Nezabloudí, těšte se,
Houby on nám přinese.
Běžela myška okolo bříška.
[ ukazováčkem kroužíme na bříšku velké kruhy ]
Běžela, běžela,
[ zrychlujeme kroužení a zmenšujeme kroužky směrem k pupíčku ]
šup do pupíčka!
[ ukazováček zapadne do pupíčku ]
Čistím zoubky řízy, řízy,
ať jsou bílé, jako břízy.
Ať jsou bílé jako sníh, ať má každý radost z nich!
Čistím každý zoubek, ať je silný, jako doubek.
Jeden zub a druhý zub, ať mám čistý celý chrup.
Vpravo, vlevo, vpředu, vzadu,
horní a pak dolní řadu.
Vrána nese novinu,
Připravte se na zimu.
Zamkněte se na petlice,
Přijde pěkná metelice.
Žížalička lezla líně,
Dokolečka po pěšině.
Lezla lezla to si dala,
Na uzel se zavázala.
Kdo ten uzel rozváže,
Na koho prst ukáže.
První vločka z nebe spadla,
Na louku co dávno zvadla.
Za ní přišel děda mrazík,
Vyplazuje na ni jazyk.
Padá padá bílý sníh,
Pojedeme na saních,
Pojedeme z kopce dolů,
Dojedeme za stodolu.
Vločky, vločky, ach to láká,
Postavit z vás sněhuláka.
Had leze z díry,
vystrkuje kníry.
Za ním leze hadice,
má červené střevíce.
Bába se ho lekla,
na kolena klekla.
Nic se bábo nelekej,
na kolena neklekej.
Já jsem přece hodný had,
já mám všechny děti rád.
Byl jednou jeden domeček,
[ klekneme si a z rukou uděláme nad hlavou stříšku ]
v tom domečku stoleček.
[ uděláme kočičku s rovnými zády ]
Na stolečku mistička,
[ prohneme záda ]
v té mističce rybička.
[ lehneme si na břicho, ruce podél těla, zvedneme do vzduchu hlavu a nohy ]
Rybku snědla kočička,
[ uděláme nahrbenou kočku ]
pak se napila mlíčka,
[ sedneme si na paty, ruce napřáhneme dopředu, opřeme je o zem a pomalu dopředu slízáváme mlíčko ]
až byla tlustá jak kulička.
[ lehneme si na bok a rukama přitáhneme kolena co nejvíce k tělu ]
Proč kopřiva pálí,
proč se lenoch válí,
proč proč proč, pro slepičí kvoč.
Proč jsou v sýru díry,
proč mají raci kníry,
proč proč proč, pro slepičí kvoč.
Proč má zebra proužky,
proč ma škola zkoušky,
proč proč proč, pro slepičí kvoč.
Když potká sob soba,
mají radost oba.
Když se potkaj tři sobi,
tak se radost násobí.
Mikuláš, ztratil plášť,
mikuláška sukni.
Hledali, nenašli,
byli oba smutní